Tak už jsme „druhostupňáci”!
Třídy 6. A a 6. B strávily poslední zářijový týden nikoliv v lavicích, ale akčně při stmelování kolektivu. Vzhledem k nejisté situaci jsme sice neodjeli na tradiční adaptační pobyt, ale i tak jsme si užili čtyři dny plné nových zážitků, her a společně strávených chvil.
A co jsme tedy zažili?
V úterý jsme byli v Salesku, kde pro nás byl připraven program zaměřený na komunikaci a spolupráci. Naučili jsme se předávat si signál, hledali jsme svoje silné stránky, seznamovali se a hráli jsme nejrůznější hry. Nejlepší částí byla stavba zařízení pro transport křehkého nákladu. Přesněji jsme měli vyrobit zařízení, ve kterém by vajíčko přežilo bez úhony pád z druhého patra na betonovou plochu. Nejprve jsme museli nasbírat potřebný materiál, pak vymyslet a sestavit zařízení. Praktickou část experimentu sice přežilo jen jedno vajíčko, to nám ale rozhodně náladu nezkazilo. Víme totiž, že cesta byla v tomto případě cíl.
Ve středu jsme jeli do lanového centra Jungle park, které se nachází u brněnské Riviéry. Nejprve nás čekalo oblékání do úvazků a názorná ukázka, jak pracovat s jištěním. A potom to začalo. Jako správní dobrodruhové jsme na lanovém závěsu přejeli řeku a vrhli se do zelené džungle na úpatí Červeného kopce. Několik metrů nad zemí si mnozí z nás ošahali svoje fyzické i psychické limity. Někdo si zvolil jednodušší trasu, někdo o něco delší a náročnější. Všichni ale byli nakonec rádi, že překonali nejen překážky na cestě, ale hlavně sami sebe. A také, že se ukázalo, že kamarádi v nouzi pomohou a povzbudí.
Čtvrtek se ukázal jako velmi náročný den. Nejprve jsme museli uniknout z tajemné místnosti plné strašidelných artefaktů. Podmínkou byl důvtip a spolupráce. Poté, co jsme se všichni šťastně shledali v místní klubovně, nás čekal malinko nezdravý, ale zato výborný oběd z nedaleké pizzerie. Odpoledne jsme strávili aktivitami, které pro nás připravila školní psycholožka. Když se začal blížit večer, proměnili jsme se v soutěžící, kteří se uchází o titul čejkovického Masterchefa. Vyhodnotit nejlepší špagety bylo opravdu velice náročné a vítězství těsné. Najezení a unavení jsme si ve třídě nachystali spacáky a karimatky, pustili si film a…. povídali a povídali a povídali o všech zážitcích. Film byl brzy zapomenut a zážitky se i přes mírnou nevoli paní učitelky rozebírali dlouho do noci.
Páteční ráno bylo ve znamení společné snídaně, úklidu a balení věcí. Jakmile se počasí trošku umoudřilo, tak jsme vyrazili na krátkou vycházku do Mariánského údolí. Do her, které jsme tam hráli, jsme se zabrali tak, že jsme málem nestihli autobus zpět do školy. Naštěstí byl pan řidič vstřícný a počkal na nás. Pak už nás čekalo jen vyhodnocení programu, oběd a hurá domů.
A co jsme tedy zažili?
V úterý jsme byli v Salesku, kde pro nás byl připraven program zaměřený na komunikaci a spolupráci. Naučili jsme se předávat si signál, hledali jsme svoje silné stránky, seznamovali se a hráli jsme nejrůznější hry. Nejlepší částí byla stavba zařízení pro transport křehkého nákladu. Přesněji jsme měli vyrobit zařízení, ve kterém by vajíčko přežilo bez úhony pád z druhého patra na betonovou plochu. Nejprve jsme museli nasbírat potřebný materiál, pak vymyslet a sestavit zařízení. Praktickou část experimentu sice přežilo jen jedno vajíčko, to nám ale rozhodně náladu nezkazilo. Víme totiž, že cesta byla v tomto případě cíl.
Ve středu jsme jeli do lanového centra Jungle park, které se nachází u brněnské Riviéry. Nejprve nás čekalo oblékání do úvazků a názorná ukázka, jak pracovat s jištěním. A potom to začalo. Jako správní dobrodruhové jsme na lanovém závěsu přejeli řeku a vrhli se do zelené džungle na úpatí Červeného kopce. Několik metrů nad zemí si mnozí z nás ošahali svoje fyzické i psychické limity. Někdo si zvolil jednodušší trasu, někdo o něco delší a náročnější. Všichni ale byli nakonec rádi, že překonali nejen překážky na cestě, ale hlavně sami sebe. A také, že se ukázalo, že kamarádi v nouzi pomohou a povzbudí.
Čtvrtek se ukázal jako velmi náročný den. Nejprve jsme museli uniknout z tajemné místnosti plné strašidelných artefaktů. Podmínkou byl důvtip a spolupráce. Poté, co jsme se všichni šťastně shledali v místní klubovně, nás čekal malinko nezdravý, ale zato výborný oběd z nedaleké pizzerie. Odpoledne jsme strávili aktivitami, které pro nás připravila školní psycholožka. Když se začal blížit večer, proměnili jsme se v soutěžící, kteří se uchází o titul čejkovického Masterchefa. Vyhodnotit nejlepší špagety bylo opravdu velice náročné a vítězství těsné. Najezení a unavení jsme si ve třídě nachystali spacáky a karimatky, pustili si film a…. povídali a povídali a povídali o všech zážitcích. Film byl brzy zapomenut a zážitky se i přes mírnou nevoli paní učitelky rozebírali dlouho do noci.
Páteční ráno bylo ve znamení společné snídaně, úklidu a balení věcí. Jakmile se počasí trošku umoudřilo, tak jsme vyrazili na krátkou vycházku do Mariánského údolí. Do her, které jsme tam hráli, jsme se zabrali tak, že jsme málem nestihli autobus zpět do školy. Naštěstí byl pan řidič vstřícný a počkal na nás. Pak už nás čekalo jen vyhodnocení programu, oběd a hurá domů.